Plocha vnitřních stěn dutinek Zeolitu je skutečně neobyčejně velká. V porovnání s hmotností minerálu jde o plochu neuvěřitelných 25 čtverečních metrů na pouhý 1 gram. Pro lepší představu to znamená, že bychom jedinou čajovou lžičkou minerálu s plochou jednotlivých vnitřních pórů pokryli celý hokejový stadion.
Obrovská plocha pórů se nesmírně cení právě ve filtračních patronách a boxech, mimo jiné i jako náhrada křemičitého písku v bazénových filtracích. Tam se totiž může efektivně zachytit mnohem více nečistot, než při stejném objemu pískového plniva. Zeolitvšak není pouhým kusem mrtvé horniny, jeho chemická aktivita umožňuje využít iontové výměny hořčíku, vápníku a sodíku za nežádoucí ionty amoniaku, které skrze průduchy minerálu prochází. Právě amoniak bývá zastoupen i ve vodě v bazénech, tvoří se jako metabolit na povrchu pokožky v důsledku rozkladu dusíkatých látek, např. při tvorbě potu.
Zeolit nachází uplatnění v mnoha oblastech
Stavební odvětví– je součástí izolačních a stavebních prefabrikátů, využívá se zejména jeho antikorozních vlastností a přidává se i do speciálních těsnících hmot u ekologicky náročných staveb, snižuje zároveň hmotnost stavebních konstrukcí.
Zemědělství– přidává se do podestýlek hospodářským zvířatům, neboť velmi výrazně absorbuje nežádoucí amoniak. Slouží jako minerální hnojivo, využívá se jako rostlinný substrát, dokonce pod názvem nové pěstitelské metody, tzv. zeoponie. Toto využití není však žádným novým objevem, již v 70. letech minulého století se na Kubě s úspěchem aplikovalo pěstování rostlin pouze v zeolitovém substrátu s doplňujícími výsadbovými elementárními prvky. Výnosy byly o jednu třetinu vyšší, než při výsevu do volné zemědělské půdy.
Průmyslová výroba– uplatnění nachází především jako ekologicky přínosné médium pro filtraci a čištění odpadních vod, v úpravnách pitné vody, jako filtrační náplň při výrobě plastů, pryže a papíru, dokonce i jako pohlcovač nejrůznějších biologických pachů.